Veřejný prostor

Veřejný prostor a strategické plánování patří k sobě. Dává smysl uvažovat o revitalizaci parku aniž bychom věděli, k čemu ho budou lidé využívat? Dává smysl uvažovat o zvýšení kapacity parkoviště, když víme, že chceme do lokality dostat spíše chodce a cyklisty?  A co tedy chceme:

• Chceme jít cestou koncepčních a strategických dokumentů a důsledného uplatňování výstupů dokumentů v praxi. Nechceme stále dokola utrácet za dílčí studie a projekty do šuplíku či skartovačky.

• K veřejnému prostoru musíme přistupovat s rozvahou. Dává například smysl začít rozvíjet oblast v Polámaných tím, že postavíme parkoviště, aniž bychom věděli, co zde má v budoucnu vzniknout? Dává, pokud chcete rychlý dárek voličům. Jestli chceme smysluplný rozvoj města, pak už méně.  

• Máme k dispozici Plán udržitelné městské mobility (PUMM). Teď je čas na aplikaci doporučených úprav veřejných prostranství podle „akčního plánu“ včetně řešení parkování (více posléze v bodu Doprava).

• V návaznosti na PUMM chceme vypsat soutěž na rekonstrukci a úpravu dopravního řešení náměstí. Podklady a směr díky PUMM máme. 

• Město potřebuje koncepci uspořádání uličních prostor s důrazem na rovnováhu mezi různými potřebami lidí – pěších, cyklistů, motoristů, veřejné dopravy. 

• Plánujeme vypsání architektonicko-krajinářské soutěže na vypracování studie revitalizace parku a následnou a bezodkladnou realizaci. Park neslouží jen k odpočinku. Má sloužit i zábavě, kultuře a sportu a k tomu je nutná funkční infrastruktura. 

• Zaměříme se na přípravu zadání architektonických studií na revitalizaci dalších zanedbaných veřejných prostranství – Seifertovo náměstí, park u ulice Karla Čapka, park u kaple sv. Josefa, prostory za kulturním domem, zanedbané prostory na sídlištích, například U Vodojemu.

• Dětská hřiště volají po úpravách. Budeme jim věnovat péči.

• Z městských budov, plotů a pozemků odstraníme reklamní bannery. Zisky z nich jsou velmi malé, dopady na to, jak kvůli nim město vypadá, velké. Budeme motivovat soukromé majitele, aby s veřejným prostorem zacházeli také s respektem – především v městské památkové zóně.

• Pozornost zasluhuje i umění ve veřejném prostoru. Kyjov má množství děl, která potřebují péči. Nové umění ve veřejném prostoru v Kyjově nevzniká. Zatím.
  
  

 Chceme zapojit i vás, občany Kyjova. Hledat řešení na Facebooku ale dobrý nápad není, chceme víc, než jen dlouhé diskuze na sociálních sítích. 

• Vytvoříme platformu pro shromažďování informací o městě od jeho obyvatel – mapu problémových míst a míst s nevyužitým potenciálem.

• Podpoříme participaci veřejnosti a zapojení občanů do rozhodování a plánování úprav svého okolí. Půjdeme cestou aktivního oslovení, osobního setkání, cestou diskuse za účasti odborníků a zpracovatelů. 

• Rozjdeme projekt Ohromné maličkosti s cílem rychle, kvalitně a smysluplně upravovat drobná místa s velkým potenciálem.
  
  

Součástí veřejného prostoru je zeleň. Máme za to, že dosavadní kyjovský model péče nevede k výsledkům, které bychom si přáli a mohli mít.  

• Stejně jako u dopravy město potřebuje zpracovat Generel zeleně a Roční plán péče o zeleň. Péči nelze plánovat ze dne na den ani přizpůsobovat plánu zakrmování zvěře v městském lese. 

• Generel zeleně nám řekne, kde máme velké a kde menší problémy, navede nás k jejich řešení a efektivnímu nastavením plánu péče o stávající vegetaci. Odborníky na tuto oblast máme k dispozici, jsou připravení. 

• Po vytvoření generelu už “stačí jen” nachystat prioritní projekty a být připraven k jejich realizaci ve chvíli kdy pro ně bude zajištěno financování z peněz města, kraje, státu či unie.  

• Technické služby města mají pracovat ve městě. Chceme oddělit péči o město od péče o lesy. Zaměstnanci města jsou potřeba ve městě.