Naši zranitelní

Republika stárne a Kyjov není výjimka. Musíme proto myslet na potřeby starších lidí. Začít můžeme u bydlení. Chceme, aby plány na výstavbu v centru města počítaly s malometrážními byty pro seniory. Prostor u parku s kaplí sv. Josefa je dnes nevyužitý. Tady bychom mohli začít.

Budova naproti ZUŠ léta zeje prázdnotou a pomalu chátrá. Městu stále chybí některé typy sociálních a zdravotních služeb – psychiatrická péče, terénní sociální práce, stacionáře a odlehčovací služby. Mnohé zastanou lidé z neziskového sektoru a církví. Mnohé stále Kyjov postrádá. Vytvořit například v této budově prostor pro lidi, kteří umí chybějící služby poskytovat, to je podle nás správný přínos ze strany města.

Chceme vytvořit podmínky pro tzv. sociální podnikání. Existuje mnoho lidí s omezením pracovní schopnosti, kteří ale pracovat chtějí. Město může, ve spojení se soukromým a neziskovým sektorem, podpořit tvorbu pracovních příležitostí pro tyto lidi. Získat tak mohou všichni.

Senior taxi chceme nahradit vozem-dodávkou upravenou pro dopravu lidí s pohybovým omezením a tělesně postižené. Chceme tuto službu profesionalizovat a provozovat bez provize třetí osobě. Ke spolupráci oslovíme neziskový sektor a Charitu Kyjov.

Kyjovskou kartu chceme nahradit přímými slevami do příspěvkových organizací města. Karta mimo provize třetí straně mnoho nepřináší. Sleva patří tomu, kdo ji potřebuje – samoživitelky, děti ze sociálně slabých rodin, lidé handicapovaní a senioři. Produktivní Kyjovják dary od města nepotřebuje.

Kdo nejvíc používá MHD? Starší lidé. V současnosti se ale v jízdních řádech nevyzná ani počítačový specialista. Změna v této věci je podle nás prvním nutným krokem směrem k lidem.

Pro děti nepředstavuje hlavní riziko pověstný strýček nabízející otrávené bonbony. Je jím doprava. Bezpečné cesty pro děti bez nutnosti asistence regimentu strážníků – to je cíl.

Kyjov musí řešit i lidi, kteří se většinové společnosti přizpůsobují obtížně. Nejsme zastánci extrémního přístupu v žádném směru. Pravidla musí platit pro všechny – opilý nebo znečištěný člověk nemá trávit čas v knihovně, čítárna není útulek pro společensky unavené. Klíč je v soustavnosti a důslednosti ze strany města a městské policie.

Je ale třeba také terénní sociální práce. Bezdomovectví je i naším problémem a musíme ho řešit na širší platformě než jen na úrovni katastru jedné obce. U těch, kdo životní styl změnit nechtějí nebo neumí, musíme uvažovat o minimalizaci rizik a negativních dopadů pro většinovou společnost. Jednoduchý recept neexistuje.