Jsme hnutí angažovaných občanů, kteří chtějí aktivně ovlivňovat vývoj, směřování a řízení Kyjova.

Ačkoli jsem více než dvacet let bydlel jinde, nikdy jsem nepřestal být Kyjovjákem. Život mimo rodné město mně umožnil vnímat jej s odstupem, dal mi možnost srovnání. Kyjov, do kterého jsem se po letech naplno vrátil, je jiný než ten, ze kterého jsem kdysi odešel. 

V mnoha věcech se nepohnul z místa. V jiných ano - ale ne správným směrem. Snad je to i proto, že  přes třicet let vede město stále tatáž "parta". Často slyším stesky, že není koho volit. Aktivně se ale mnoho lidí zapojit nechce. Chápu je. 

Rozhodli jsme se proto s mou milou ženou Martinou založit hnutí pro komunální volby a pokusit se věci ovlivnit i jinak, než jen debatami nad pivem. 

Jako muzikant vím, že jaký je bubeník, taková je celá kapela. Bubeník nemůže měnit rytmus v každém taktu podle nálad publika.

Dvacet sedm let pracuji v profesích, kterým jsme navykli říkat pomáhající. Protože v Kyjově jsem doma a plánuji tady už zůstat, chci teď pomoci tady. 

Jsem už dost  starý na to, abych dokázal držet rytmus.

Kyjov je moje rodné město, má srdcová záležitost. Tady jsem doma. A vždycky byla, i když jsem po studiích žila ve Zlíně, v Praze a Brně a se svým mužem Matějem jsem na dvanáct let zakotvila v malé obci u Brna, kde jsme opravili starý dům a založili rodinu. Před sedmi lety jsme se vrátili domů, do Kyjova.

Návrat byl plný očekávání, které postupně střídalo zklamání. Spoustu času jsme strávili debatami o tom proč. Nyní ale nastal čas, kdy už pouhá debata ztrácí smysl a důležitá je aktivita.

Kyjov je krásné historické město velké tak akorát na pohodlný život. Zatížena svou profesí architektky ale vidím promarněný potenciál. Chybí péče o veřejný prostor, koncepční plánování. Zapomíná se na ty nejzranitelnější uživatele veřejného prostoru – seniory a děti. Myslím, že člověk nemusí být architekt, aby viděl, že město stagnuje a oproti okolním městům je v mnohém pozadu.

Své profesi se věnuji už dvacet let. Vidím v Kyjově hodně možností, velký potenciál i možnost nápravy toho, co se moc nepovedlo. Kde je vůle, je i cesta.

Narodil jsem se v Kyjově a dodnes tady bydlím. Většina známých mě zná spíše než pod vlastním jménem pod přezdívkou Šupina. Ve volném čase se věnuji studiu historie a dále kalistenice.

Vystudoval jsem ekonomickou vysokou školu a jsem certifikovaný daňový poradce. Pracuji jako finanční manažer ve společnosti s ročním obratem přesahujícím 20 mld. Kč.

Motivem pro vstup do veřejného života je můj pocit, že současná politická reprezentace města vyčerpala svůj potenciál a namísto plnění úkolů vyplývajících z jejich funkcí se soustředí na své osobní blaho, příp. na nesmyslné sebeprezentace na sociálních sítích. 

Svou kandidaturu chápu jako závazek ke službě veřejnosti při správě našeho města. Mohu nabídnout bohaté zkušenosti z řízení financí, účetnictví a daní ve velkých korporacích. A taky zdravý selský rozum.

Do Kyjova jsme se s manželem a dětmi přestěhovali před třemi lety. Po počátečním opojení, že se tady dá celkem komfortně "přežít", a že nám tady zas tak moc nechybí, přišlo mírné vystřízlivění. I díky naší profesi jsme si všímali stavu věcí kolem sebe. Tedy veřejného prostoru a s tím související zeleně, což nás při každé návštěvě města začalo trápit.

V loňském roce se pak odehrály některé proslulé akce 

v tomto odvětví jako zaštěrkování kruhového objezdu
a ořez třešní v centru města. I kvůli těmto akcím jsem dospěla k rozhodnutí, že stěžováním si doma nad šálkem čaje, jak jsou věci špatně, se nic nespraví, a že pokud se naskytne příležitost, zkusím přiložit ruku k dílu a pomoct se zlepšením této situace. A tak jsem tu! 

Aby nedošlo k mýlce – pořád si myslím že Kyjov je super místo k životu a že tu já s manželem i naše tři děti chvíli pobudem. Ale zároveň věřím, že to může jít i lépe. 

Celý můj život je spjatý s Kyjovskem – přestože jsem vyrůstal v Nenkovicích, narodil jsem se v Kyjově, kde jsem i absolvoval střední školu. Po ní jsem se vydal pro další studijní i pracovní zkušenosti do Brna. Momentálně však žiji i pracuji opět ve svém rodném městě, proto mám k němu silný osobní vztah.

Obce a další samosprávy považuji za instituce, jejichž hlavním smyslem je vytvářet prostředí pro každodenní život lidí – od rozhodování, které ovlivňuje každého občana, přes služby a zajištění vhodných podmínek pro práci a bydlení až po péči o ty, kteří pomoc potřebují.

Na úrovni města Kyjova považuji za důležité usilovat
o to, aby lidé měli možnost aktivně se zapojit do dění kolem sebe a podílet se na důležitých rozhodnutích. A aby tato rozhodnutí občanů a především samosprávy přinášela reálný pozitivní dopad na fungování obce a kvalitu života v ní.

Právě proto jsem se rozhodl vstoupit do veřejného života a spolupodílet se na rozvoji města.

Žiju mimo Kyjov a považuji to za výhodu. Díky svému letitému působení v Brně a častému cestování totiž při každém návratu do rodného města vidím věci, které by šlo dělat lépe. A chci se o to zasadit, protože tady žijí moji rodiče, mám tu své kořeny a ke Kyjovu se hrdě hlásím.

Chci nabídnout svůj úhel pohledu. Vidím, jak pracují jiná města a jak komunikují se svými obyvateli. A o to víc si uvědomuju, že Kyjov má větší potenciál, než jaký dnes využívá. Potřebuje nový dech, víc odvahy a hlavně skutečný zájem řešit problémy lidí.

Několik let jsem pracovala na brněnském magistrátě, kde jsem byla přímo u komunální politiky a každodenního fungování úřadu. Naučila jsem se rozumět systému a taky překládat složitou úřední řeč do srozumitelného jazyka. Jasně, narovinu a bez kliček.

A přesně tomu bych se chtěla věnovat i v Kyjově. Protože když se věci vysvětlují otevřeně a smysluplně, můžou se taky začít měnit.

Kyjov je mým rodným městem, ale také místem mých studií – vychodila jsem tady základní školu a absolvovala gymnázium. Po vysokoškolské studijní pauze v Brně jsme se sem s manželem vrátili, abychom tu začali pracovat. A taky vychovávat tři děti.

Do komunální politiky jsem se rozhodla vstoupit z přesvědčení, že všichni jsme odpovědní za to, v jakém stavu naše město předáme dalším generacím. 

Mám také za to, že by nejen pro město bylo více než zdravé po dvaceti letech změnit přístup k vedení města. Tak dlouhá doba totiž nahrává stagnaci.

Jsem si jistá tím, co bych si přála na radnici vidět. Otevřenou komunikaci, informovanost, rovnost, jasný směr a zdravé vztahy.

V Kyjově žiji trvale už 21 let. Přestože nejsem rodák, město je pro mě dávno domovem – vystudoval jsem místní osmileté gymnázium a založil tu svou rodinu.

Profesně pracuji pro mezinárodní společnost v oblasti interní logistiky firem, kde se denně pohybuji ve světě efektivity, procesů a odpovědnosti. Tyto zkušenosti chci přenášet i do veřejného života.

Velkou součástí mého života je vinařství. Vedeme rodinné vinařství v Kyjově, které staví na moravské tradici, ale zároveň se nebojí moderního přístupu.

Jsem táta dvou kluků (9 a 12 let), takže velmi dobře vnímám témata, která ovlivňují každodenní život rodin ve městě. Rád cestuji po světě, ale stejně tak mám blízký vztah k místní krajině – Chřiby mi už dávno učarovaly.

Zároveň mi velmi záleží na zatraktivnění Kyjova pro turisty. Město i jeho okolí mají co nabídnout. A pokud se to uchopí chytře, mohou z toho dlouhodobě profitovat místní lidé, podnikatelé i celé město.

Chci, aby Kyjov byl městem, kde se dobře žije, kde rozhodování dává smysl a kde se naslouchá lidem.

V Kyjově žiji od narození a město beru jako svůj domov. Jsem maminkou dvou synů, proto velmi dobře znám radosti i starosti, které každodenní život rodin přináší.

Pracuji v reklamní agentuře v oblasti financí a obchodu, takže se pohybuji ve světě čísel, rozpočtů a odpovědnosti. Zkušenosti s plánováním, hospodařením a komunikací považuji za důležité i pro fungování města.

Spolu s manželem se podílím na chodu rodinného vinařství v Kyjově, kde mám blízko k práci s lidmi, zákazníky i k prezentaci našeho regionu navenek.

Záleží mi na tom, aby Kyjov byl příjemným a živým městem jak pro své obyvatele, tak pro návštěvníky. Věřím, že promyšlený rozvoj města a cestovního ruchu může přinést nové příležitosti místním lidem a podpořit místní podnikání.

Chci přispět k otevřenému, slušnému a smysluplnému rozhodování o budoucnosti Kyjova.