Než začneme... Jak se řídí obec?

Zastupitelstvo města
Zastupitelstvo města je vlastně městský parlament. Zvolení zastupitelé nemusí být specialisty ani nepotřebují akademické tituly. Musí ale mít zájem o město, chuť pomáhat, potřebují kritické myšlení, schopnost věci si ověřit, možnost problémy konzultovat. A musí mít čas. Za svou práci dostávají malou odměnu.
Zastupitelé rozhodují o klíčových otázkách směřování města a dávají radě města pověření, aby v některých věcech rozhodovala sama. Rada a starosta se odpovídají zastupitelstvu, ne naopak. I menšina v zastupitelstvu představuje velkou část občanů obce, respekt k opozici je proto na místě.
Zasedání zastupitelstva mohou Kyjovjáci sledovat na internetu – přímo i ze záznamu. 

O čem například rozhoduje zastupitelstvo: schvaluje rozpočet, vydává vyhlášky – městské “zákony”, schvaluje rozvojové plány města (například územní plán), rozhoduje o majetku – o nákupu, prodeji či darování. 

Výbory zastupitelstva
Zastupitelé zřizují výbory, které jim připravují podklady pro rozhodování a provádí kontrolu. Členy výboru mohou být nejen zastupitelé, ale i jiní občané města. Pro dobré fungování obce je důležitý výbor finanční a kontrolní, jejichž zřízení nařizuje zákon. Zastupitelstvo má ale možnost zřídit i další (například výbor pro územní plánování).

Rada města
Městská rada je cosi jako “vláda” a její členové “ministři”. Kyjovská rada je sedmičlenná a rozhoduje ve sboru – hlasuje. Členové rady jsou voleni zastupiteli z vlastních řad. Také radní by měli mít kritické myšlení, zájem o město a vysoký etický standard.
Zasedání rady je neveřejné, k rozhodnutí totiž někdy potřebuje informace, které jsou citlivé či osobní. Ze zasedání ale existuje zápis, který město zveřejňuje. Zastupitelům je pak k dispozici zápis podrobnější. 

Co dělá rada: zabezpečuje hospodaření obce podle rozpočtu, rozhoduje o tom, kdo bude pro obec pracovat ve funkcích vedoucích odborů, připravuje podklady pro zastupitele. 

Komise rady města
Komise má podobný vztah k radě města jako výbor k zastupitelstvu. Radní je mají proto, aby měli ke svým rozhodnutím v odborných záležitostech také odborný názor – například v dopravě, urbanismu, životním prostředí.
Komise nemají kontrolní funkci, opravdu jen doporučují. Zda se rada doporučením komise řídí nebo ne, je odpovědnost rady. Logicky by v komisích měli být především odborníci z daného oboru. Uzenář v komisi výstavby by byl užitečný málo. Jaké konkrétní komise rada zřídí, je na jejím zvážení. 

Starosta obce
Starostu obce volí zastupitelé ze svého středu. Starosta není šéfem zastupitelů. Naopak, odpovídá se jim.
Někteří starostové jsou tzv. uvolnění, jiní neuvolnění. Uvolněný starosta přestal po dobu své práce pro obec vykonávat svou profesi a na plný úvazek se věnuje městu, bere za to plat. Neuvolněný starosta dál pracuje ve své profesi a za práci pro obec mzdu nebere, jen odměnu, kterou schvaluje zastupitelstvo.
Výčet toho, co starosta dělá by byl dlouhý. Důležité je, že starosta není po dobu výkonu funkce majitelem města a i on se musí striktně řídit zákony naší země.
Místostarosta zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti a vykonává úkoly a činnosti, kterými ho zastupitelstvo, rada či starosta pověří. I on může být uvolněný či neuvolněný. 

Obecní úřad
Součástí obecního úřadu jsou starosta a místostarosta, městský tajemník, zaměstnanci obecního úřadu.
Úřad má dva hlavní úkoly:

• Vykonává samosprávu (spravuje majetek, zajišťuje údržbu a péči o město, investice) a činí tak na základě požadavků zastupitelů. Úřad tvoří odborníci, kteří mají za úkol převádět rozhodnutí zastupitelů do reality. 

• Vykonává státní správu, kterou na Kyjov převádí stát – třeba agendu spojenou s evidencí obyvatel, živnostmi, vydávání některých povolení. 

Kyjov je obcí z rozšířenou působností (tzv. ORP), proto zajišťuje poměrně široký rozsah služeb i pro okolní obce. 

Tajemník úřadu
Tajemník je odpovědný za odborný chod obecního úřadu, za výkon státní správy a řízení zaměstnanců úřadu. Nadřízeným úředníků tedy NENÍ starosta, ale tajemník. Starosta tajemníka se souhlasem ředitele krajského úřadu jmenuje. Protože jde o vedoucího obecního úřadu, účastní se jednání rady a zastupitelstva s hlasem poradním.
Takže k čemu tedy je? Zajišťuje profesionalizaci a kontinuitu chodu úřadu nezávisle na politické reprezentaci. Úřad musí fungovat bez ohledu na to, kdo vyhrál volby. 

Odbory města
K tomu, aby město fungovalo ve všech oblastech své působnosti, zřizuje rada obce jednotlivé odbory úřadu – odbor rozvoje města, který řídí například stavební investice, finanční odbor, který řídí rozpočet města, odbor životního prostředí, sociální, školský a další. Každý má svého vedoucího, kterého můžete potkat na zasedání zastupitelstva.  

A kdo to platí?
Zjednodušeně řečeno - vy, obyvatelé města.
Město Kyjov získává prostředky pro svůj provoz z několika hlavních zdrojů: 

• Daňové příjmy (největší část): Tvoří je především podíly na celostátních daních (DPH, daň z příjmů), které stát přerozděluje obcím. Výše této části závisí na počtu obyvatel města. Jde o tzv. rozpočtové určení daní.

• Místní poplatky (například poplatek za odpad, poplatek ze psů nebo nově zavedený poplatek z pobytu).

• Dotace a transfery, tedy peníze ze státního rozpočtu, od Jihomoravského kraje nebo z fondů EU. Tyto prostředky často směřují na konkrétní účely – na výkon státní správy, sociální služby nebo investice do infrastruktury (chodníky a podobně).

• Nedaňové příjmy: Příjmy z vlastního podnikání a majetku města, například pronájmy nebytových prostor, bytů nebo příjmy z lesního hospodářství.

• Kapitálové příjmy: Získané prodejem nemovitého majetku (pozemky, budovy), v rozpočtu obvykle tvoří nejmenší podíl.