Embedded Files
Veřejný prostor dává městům duši a zároveň je zrcadlem společnosti. Jeho součástí je vše materiální, ale i nehmotné, co je a co se děje mimo soukromí našich domovů. Náměstí, ulice, nádraží, chodníky, obchody a služby, parky, dětská hřiště, sportoviště – všechna tato místa hrají klíčovou roli v utváření vztahů i v individuální kvalitě života.
V prostoru města není důležitý jen stav budov, ale především celkový dojem, na němž se podílí řada prvků – třeba výlohy, billboardy, mobiliář, zeleň nebo kvalita povrchů cest.
Stav veřejného prostoru zásadně ovlivňuje naše chování v něm. V udržovaném prostředí se chováme jinak než v prostředí zanedbaném. Místo může vybízet ke kultivovanému jednání, ale umí nás vést také k tomu, že například odpadky odhodíme “pod sebe”. Zanedbané místo přitahuje další odpadky, problémy a nekulturnost chování. Veřejný prostor a jeho kvalita jsou proto úzce spojeny i s naším bezpečím a bezpečím našich dětí.
Veřejný prostor má také velký vliv na naši pozornost, na naše psychické zdraví a pohodu. A v neposlední řadě – kvalita prostředí také utváří cenu nemovitostí a nájmů.
Jak na změny?
V poslední době začínají obce o svůj veřejný prostor více pečovat. Pořizují koncepční materiály, manuály dobré praxe a strategické dokumenty, navzájem se inspirují. Cesta ke změně je ale obvykle náročná. Kroky ke zkvalitnění často naráží na nepochopení části veřejnosti. Zásadní roli proto hraje přístup vedení města. Vnímá vedení veřejný prostor jako prioritu, pečuje o něj, zajímá se o nedostatky a snaží se je řešit? Nebo je pro něj položkou na okraji zájmu? Z pohledu architekta bych řekla, že v Kyjově se, bohužel, blížíme spíše k druhé variantě.
Není divu, že se v některých místech v poslední době necítíme bezpečně. Projít od brzkého podvečera parkem není příjemné, mnozí se bojí pustit své děti samotné pěšky do školy nebo do provozu v centru města nebo, nedejbože, aby šly samy večer z autobusového nádraží. Velkou roli hraje právě stav veřejného prostoru, který je u nás často tristní.
Veřejný prostor v Kyjově – reklamy a auta kam se podíváš
O kvalitě veřejného prostoru existuje mnoho knih, statí a bezpočet studií. Ale obrázek či fotka často lépe nahradí tisíce slov.
Pod pojmem veřejný prostor si lidé nejčastěji představí náměstí. Kde se lidé schází, když mění dějiny, když o něco jde? Kde se potkávají ve všední dny? Při chůzi po náměstí často nedokážeme obsáhnout celek, vidíme jen malý kousek okolo sebe. Navíc trpíme provozní slepotou – co je stálé a neměnné, to už nevnímáme. Mimochodem, věděli jste, že se jedná o prostor v péči památkářů – o městskou památkovou zónu? Ani se nedivím, že se město, narozdíl od jiných obcí, nechlubí informační cedulí o památkové zóně při vjezdu do katastru města.
Pojďte si chvíli hrát a zapojit představivost: Kam jezdíte na dovolenou? Kam si jedete odpočinout, kde to je podle vás krásné? Podle čeho se krása toho místa pozná? Která města v naší republice považujete za krásná – čím to je? V jakém prostředí se cítíte dobře a jaká místa vás naopak stresují?
Vizuální smog
Udělejme si ještě jeden malý experiment: vybavte si v paměti místo – třeba okolo kruhového objezdu směrem na Vlkoš, u Sokolovny, u pošty, u kina Panorama nebo u přejezdu kolejí na třídě Komenského. Jsou tady desítky využitých reklamních ploch. Vzpomenete si alespoň na pět firem, které tady mají reklamu?
Položte si otázku: Jak to děláte, když hledáte řemeslníka? Díváte se při cestě autem na reklamy a snažíte se zapamatovat kontakt? Kdy naposledy jste využili informaci z plotu, kolem něhož jste šli?
Otázek je bezpočet: Kolik nových zákazníků přinese jeden billboard? Kolik lahví tvrdého pití prodá reklama na plotě? Kolik voličů bude v krajských volbách volit politika, který visí na plotě dva roky po volbách? Jakou cenu platíme v podobě stresu a roztříštěné pozornosti, kterou vizuální guláš města vyvolává? Jaký dojem dělá město na návštěvníky a projíždějící?
Téma vizuálního smogu se v Kyjově dosud řeší stejně, jako mnohá jiná témata, tedy nijak. Na druhou stranu, pracovních skupin a koncepcí máme a můžeme mít klidně desítky. Bez vedení, které se bude zasazovat o jejich naplnění, nám ale budou k ničemu.
Město sice nemá neomezené možnosti, jak reklamu ve veřejném prostoru regulovat, bezmocné ale není. Existuje platná legislativa a úřady, které by se tématem měly zabývat. Zmiňme třeba Zákon o regulaci reklamy, Zákon o pozemních komunikacích (který řeší například cedule na zábradlích a svodidlech kolem silnic), nebo Památkový zákon umožňující obcím nastavit pravidla v městských památkových zónách.
Město by ale mělo jít především příkladem na vlastních budovách a pozemcích, pozitivně motivovat a vzdělávat. Na otázku, zda a jak se to nyní v Kyjově děje, si musíte odpovědět sami.
Způsob, jakým zacházíme s veřejným prostorem, vypovídá mnohé o naší společnosti. O tom, jak vnímáme kvalitu života, sounáležitost a budoucnost našich dětí. Ale také o kvalitě pravidel a odvaze rozhodovat ve veřejném zájmu. Veřejný prostor není jen nějaká územní rezerva. Je to hřiště dětství, scéna sousedských vztahů, každodenní kulisa našich životů. A pokud ho opomíjíme, nemůžeme se divit, že se z života ve městě stává jen naplňování individuálních potřeb – a ne sdílená hodnota.
Martina Černá
Nový Kyjov 18. 9. 2025
Google Sites
Report abuse