Kvetoucí Kyjov a vodovod v Akşehiru 

Satirický Radar reagoval na vyjádření ředitelky údivem, proč Kyjov už dávno nekvete, když je ředitelka dlouholetou zastupitelkou (16 let) za formaci, která vede Kyjov prakticky od revoluce. Radarovu reakci jsem pochopil jako otázku, co tedy 27NK a její zastupitelé (30 let) dělali pro to, aby Kyjov kvetl?

Následá debata se ale okamžitě stočila k tomu, že se paní ředitelka dobře stará o knihovnu. To je fakt. Kyjovská knihovna opravdu funguje dobře. Věřím, že významnou měrou i díky zaměstnancům, nejen díky vedení. 

Podstatné ale je, že tato dvě témata spolu vůbec nesouvisejí. A to i přesto, že Kyjov je jiný.

V diskusi dokonce zaznělo, že „agendou paní Moudré je knihovna“, a to podle mě ukazuje na potřebu o tématu mluvit nahlas. Knihovna agendou zastupitelky Moudré není. Knihovna je příspěvkovou organizací města, je agendou ředitele, který může –  ale pro kvalitní výkon své práce nemusí – být zastupitelem.  

Je dobře, když má zastupitel své téma, kterému se při výkonu mandátu věnuje. V případě ředitelky jsou to asi Kyjovské noviny a práce v redakčním výboru. Zároveň ale platí, že jako zastupitelka má nejen možnost, ale i závazek snažit se prosazovat to, co považuje v Kyjově za správné, tedy to, o čem sní. Pokud je to kvetoucí Kyjov, je to skvělé, sníme o něm skoro všichni. Jenže ne všichni jsme 16 let zastupiteli za stranu, která město řídí (nejméně) 30 let.

Zastupitelka Moudrá v diskusi sděluje, že na „kvetení záhonů“ nemá vliv. Říká tedy, že nemá vliv na priority její domácí politické formace? Asi ano, pokud o kvetoucím Kyjově sní,  a ten stále nekvete. Kdo na to tedy má vliv? Kdo rozhoduje, když ne členové a zastupitelé za „vládní stranu”? Jaká je jejich role? 

Druhá možná interpretace je, že se ředitelka stará pouze o knihovnu. A dělá to dobře! K tomu ovšem není třeba být zastupitelem. Nebo ano?! 

Pokud je to potřeba, znamená to, že ředitelé jiných příspěvkových organizací města, kteří nejsou členy 27NK, jsou v méně výhodné pozici? Chci věřit, že to tak není.

Obě možnosti najednou ale platit nemohou. Není možné, aby role ředitele byla propojená s rolí zastupitele a zároveň tohoto ředitele a současně zastupitele oproti jiným ředitelům vůbec nezvýhodňovala a neovlivňovala. Z jednoho vajíčka lze udělat buď omeleta, nebo vejce natvrdo. Obojí obtížně. 

A proč je dobře mluvit o tom nahlas? Protože se ukazuje, že když je u moci jakákoliv strana 30 let, začnou lidé vnímat svět jinak. Systém vazeb se zahustí a zpevní, role se prolnou a není už problém obhajovat jednu roli jinou rolí v systému vztahového doublethinku.

Obvyklou reakcí je v Kyjově křik o rozeštvávání a zručná snaha přenést téma na osobní rovinu (o konkrétní lidi opravdu nejde, je to systém) nebo snaha propojit věci nesouvisející. Tedy například role ředitele a zastupitele. Pro tento případ se znovu ptám: pokud spolu tyto dvě role skutečně souvisí, jak konkrétně? A co na to říkají ředitelé, kteří „straníky” nejsou? 

Zdánlivá banalita ukazuje na hlubší bolístky v duši města. 

Tož tak. A co dodat ke kvetoucímu Kyjovu? Josef Kainar napsal krásnou hru Nebožtík Nasredin a v ní postavu správce vodovodu, který vybírá poplatky na akşehirský vodovod. Vybírá je už třicet let aniž by si lidé všimli, že Akşehir vodovod nemá. 

Matěj Černý, Naši
8. 8. 2026