Náš dobrý kamarád, podporovatel a zmocněnec pro komunální volby ing. Jiří Bayer, publikoval na svém FB profilu text, který stojí za pozornost. Na sociálních sítích zítra zmizí v pěně dní, a proto jej se svolením autora umisťujeme i na náš blog. Autorovi děkujeme.
Naši
Najdete ji mezi nemocnicí a zahradnictvím. Město tady vykoupilo 5 ha pozemků už v letech 2007–2012 od soukromých vlastníků a 0,7 ha získalo bezúplatně od státu (SPÚ ČR). V roce 2013 byl vydán územní plán a v něm byla Bukovanská uvedena jako území pro bydlení.
Další bezúplatný převod 0,6 ha získalo město od státu v r. 2021. V mezidobí pak proběhly nějaké nesmělé studie, jak bývá v Kyjově zvykem, a v r. 2024 ještě drobná změna územního plánu. Dva zbylé pozemky jsou v soukromém vlastnictví, s vlastníky je předjednaná směna. Kde je tedy problém? Proč se na Bukovanské déle než 10 let v podstatě nic neděje? Nabízí se následující vysvětlení: Když se nechce, je to horší, než když se nemůže. Jinými slovy chyběla politická vůle. Na radnici převládl názor, že bydlení je v Kyjově dostatek, Kyjov se vylidňuje, ale domy a byty zůstávají, máme kde bydlet a není tedy co řešit. Bydlení prostě nemělo prioritu.
Výmluva, že se v Kyjově nestavělo kvůli investici do aquaparku, neobstojí. Bukovanská je určena pro developerskou výstavbu a ta město finančně výrazně nezatíží.
Městu však vyvstal v souvislosti s poklesem počtu občanů s trvalým bydlištěm jiný problém, a to problém s poklesem daňových příjmů za občana. Jeden občan s trvalým bydlištěm totiž představuje pro město roční příjem cca 17 tis. Kč. V tomto volebním období se proto vedení radnice reprezentované panem starostou a dvěma místostarosty (obyvatel ubývá, místostarostů přibývá) rozhodlo řešit úbytek obyvatel zavedením Kyjovské karty. Po třech letech intenzivní implementace karty však Kyjov opustilo dalších 150 obyvatel a vedení pochopilo, že tudy cesta nevede. Pro ilustraci, město na sdílené dani za úbytek 150 obyvatel přišlo o zhruba 2.550.000 Kč.
Vedle Kyjovské karty se vedení radnice budovatelsky nadchlo pro družstevní bydlení. Po čtyřech letech prezentací a studií se nyní chystá zkoumat, zda má veřejnost o tuto formu bydlení vůbec zájem. Podle mého názoru tomu mělo být naopak, ale co už teď. Věc navíc komplikuje skutečnost, že nikdo z radnice není schopen odpovědět na logickou otázku, a to kolik družstevní bydlení bude stát. Bude opravdu levnější a dostupnější než bydlení v osobním vlastnictví? Zkušenost z Brna mluví jinak.
Pokud bude nové vedení radnice dále investičně vrávorat vyšlapanou cestou, nic se v Kyjově nezmění. Areál bývalé mlékárny bude dál sloužit jako bezplatné parkoviště pro úředníky a Bukovanská hlodavcům. A mladí lidé se budou stěhovat někam jinam…
Přijďte k volbám!
P. S.: Pořídit nové bydlení bylo vždy drahé, pokud je však malá jeho nabídka, stává se ještě dražším. Když pak nouzi přiživí inflace, stane se pro některé lidi vlastní bydlení nedostupným.